Příroda
Rozmanitost a bohatství šumavské přírody je dáno charakterem geologie a geologickými pochody, které po staletí formovaly výškovou členitost, podnební a půdní podmínky krajiny. Šumava patří mezi nejrozsáhlejší a nejstarší pohoří střední Evropy s rozsáhlými vrcholovými plošinami, ležícími v několika úrovních v nadmořské výšce nad 1000 m n.m. Tyto jsou zachovány v její centrální části a nazývají se šumavské pláně.
Pohořím Šumavy probíhá evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Šumavské podloží prošlo několikerými horotvornými pochody, při kterých byl povrch zarovnán a znovu vystoupil do zlomů. Erozí a zvětrávacími pochody došlo k vyzvednutí na povrch těch hornin, které dnes v krajině převládají – ruly a granity, tj. horniny hlubinné a přeměněné.
Ledovcové období se na Šumavě potom podepsalo rozrytím krajiny, vytvořením ledovcových splazů a morénových valů, které jsou dnes opěrným základem pro ledovcová jezera jako jsou Plechý nebo Velké javorské jezero na německé straně. Ledovce mohou i za řadu kamenných moří, například na Boubíně nebo nedalekém Mářském vrchu.
Do masivu se potom zařezávají vodní toky, řeky a potůčky. Na Šumavě se můžeme vydat k pramenům Vltavy a Otavy. Obě největší šumavské řeky pramení v oblasti šumavských plání v centrální části pohoří, vyznačující se množstvím vrchovišť. Řeka Otava odvodňuje západní část Šumavy, vzniká soutokem Vydry a Křemelné. Řeka Vltava odvádí vody z jihočeské části a pramení jako Černý potok na východním svahu Černé hory. Po soutoku s Vltavským potokem u Borových Lad se stává Teplou Vltavou, sbírá další přítoky a od Černého Kříže, po soutoku se Studenou Vltavou, se volně meandrujícím tokem blíží Želnavě. Zde již začíná Lipenská přehrada, která je nejvýznamnějším umělým vodním dílem v území.
Rostliny
Šumavské rostlinstvo má poněkud uniformní ráz, což je dáno typickou středohorskou středoevropskou krajinou bez velkých extrémů nadmořských výšek a klimatu. Různost vegetace je dána především blízkostí alpského vysokohorského masivu.
Osobitým rysem šumavské květeny je tedy relativně vysoký podíl prvků alpského původu. Patří sem například psineček skalní (Agrostis rupestris), hořec panonský (Gentiana pannonica), vrba velkolistá (Salix appendiculata), koprníček bezobalný (Ligusticum mutellina), bojínek švýcarský (Phleum rhaeticum), starček podalpský (Senecio subalpinus) a řada dalších. Na jihovýchodě území se vyskytují zajímavé druhy řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia), kerblík lesklý (Anthriscus nitida), meruzalka alpská (Ribes alpinum), kýchavice bílá (Veratrum album), pryskyřník omějolistý (Ranunculus aconitifolius) a šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus). Alpského původu jsou ovšem na Šumavě desítky dalších druhů od zcela obecných a běžných, jako je třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), podbělice alpská (Homogyne alpina), řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri) a prha chlumní (Arnica montana), po druhy méně běžné až vzácné, jako je např. chrpa horská (Centaurea montana), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), vrbovka nící (Epilobium nutans) aj.
Severozápadní část Šumavy a Předšumaví oproti JV Šumavě relativně obohacena o některé subatlantské prvky, které kvantitativně vyznívají směrem k jihovýchodu. Je to např. mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), vranec jedlový (Huperzia selago), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), svízel hercynský (Galium saxatile) aj.
Zvířata
Na Šumavě lze potkat zvěř typickou pro zalesněné středně vysoké hory. Ze všech druhů vyskytujících ve střední Evropě chybí pouze vlk a medvěd, kteří byli vyhubeni člověkem v 19. století, a zubr a los, kteří na Šumavě skončili již ve středověku.
Některé živočišné druhy se však na Šumavu v poslední době vracejí. Například rys ostrovid se v národním parku vyskytuje již od 80. let minulého století a některé druhy velkých kopytníků jako například jelen lesní, jsou uměle myslivecky obhospodařovány. V jižní části Šumavy se vyskytuje i los.
Pro vyšší polohy Šumavy je charakteristické zastoupení ptačích druhů žijících v severské tajze a středoevropských horách. Z nich jsou nejznámější např. lesní kuři - tetřev hlušec v horských lesích, tetřívek na rašeliništích a otevřených mokřadech i celoplošně hojnější jeřábek lesní.
Rozmanitost fauny Šumavy je obecně daná rozlohou území, výskytem různých druhů lesů, dostatkem vodních ploch a vodních toků, existencí rašelinišť, vlhkých i suchých luk i kamenných stěn.
Významnou součást Šumavy představuje zvířena smrkových lesů. Typickými druhy jsou tetřev hlušec, datlík tříprstý, sýc rousný nebo kos horský. Na prosvětlených okrajích létají horské druhy motýlů, pod kůrou stromů nebo padlými kmeny žije plž vrásenka pomezní.
Bohatší faunu hostí smíšené lesy buku, jedle a smrku, často s příměsí jilmu nebo klenu. Takové lesy jsou domovem rysa ostrovida nebo netopýra velkouchého, v bucích hnízdí puštík bělavý a strakapoud bělohřbetý.
V rašelinných jezírcích žijí vzácné druhy znakoplavek, larvy vážek nebo potápníci Ze suchozemských bezobratlých jsou typičtí střevlík Menetriésův, mandelinka Chrysomela lapponica, nosatec Coeliotes nigritarsis a velké množství pavouků.
Ledovcová jezera a kary jsou druhově poměrně chudá, ovšem i zde se objevují zajímavé živočišné druhy, jako jsou perloočka, jepice nebo klešťanka. V karech žije mj. endemický střevlík Šumavy Oreonebria castanea sumavica a hnízdí zde sokol stěhovavý.
Stojaté vody obývá více druhů obojživelníků, čolek horský a obecný, ropucha obecná, skokan hnědý, ale též rosnička zelená nebo kuňka obecná a žlutobřichá. Pro velké nádrže je zase charakteristický výskyt mnoha druhů ptáků, kteří se zde zastavují během tahu, popř. se sem vzácně zatoulají. Jsou to mimo jiné volavka bílá, racek stříbřitý, kajka mořská, orel mořský, hohol severní, kormorán velký a mnoho druhů bahňáků.
Pestrá je fauna řek a jejich břehů. Ze savců zde pravidelně žijí vydra říční a rejsek horský, z ptáků skorec vodní, ledňáček říční konipas horský. Dominantními rybami potoků Šumavy jsou pstruh potoční, vranka obecná a střevle potoční, na některých místech je stále poměrně hojná mihule potoční.
Hotel Jenišov
Hotel Jenišov se nalézá na Šumavě na břehu jezera Lipno, mezi obcemi Černá v Pošumaví a Horní Planá. Nabízíme komplexní lipenskou celoroční nabídku nejen ubytování ale i jiných služeb na lipně a lipensku pro všechny věkové kategorie. Zajistíme pobyty na lipně pro jednotlivce, skupiny, rodiny i firmy, pro odpočinek i práci.
Autocamp Jenišov
Je-li Vaším snem klidná rodinná dovolená a Vaším cílem přehrada Lipno, je pro Vás kemp Jenišov ta správná volba. Náš camp najdete 1,5 km od Horní Plané směrem Černá v Pošumaví, přímo u břehu Lipenského jezera.
Chatový tábor Smrčina
Chatový tábor je umístěn v příjemném a klidném prostředí březového háje nedaleko Horní Plané v rekreační oblasti Jenišov. V areálu jsou obyčejné chaty, které tvoří převážnou část. Pro tyto chaty je společné sociální zařízení, které se nachází v jejich těsné blízkosti. Náš tábor nabízí také chaty se soc. zaříením, kuchyňkou, ledničkou, dále pokoje, které jsou též vybaveny soc. zařízením a ledničkou.
Chata Jenišov - Milan Vavřík
Rekreační dvojchata je postavena ve vzdálenosti 500 m od břehu Lipenského jezera v rekreační osadě Jenišov 3 km od Horní Plané. V osadě samé i v okolních rekreačních střediskách naleznete veškerou vybavenost, kterou tato hojně navštěvovaná oblast nabízí. Okolí jezera je protkáno hustou sítí cyklostezek i turistických tras, lesy jsou plně hub a lesních plodů a na rybáře zde čekají hojné úlovky. Hosté mají k dispozici pozemek o rozloze 550 m2 oplocený živým plotem se zahradními terasami a slunečníkem. Topit lze přímotopem nebo v kamínkách . Na břehu jezera je dále k dispozici loděnice s veslicí - zapůjčení 500 Kč/týden - ideální pro rybáře na uskladnění potřeb.
Hotel Na jezeře
Hotelový areál, rozkládající se v malebném koutu jižních Čech v rekreační oblasti Lipenské přehrady, je určen k celoročnímu provozu. Překrásný výhled na Lipenskou přehradu a přímý vstup z udržované pláže do vody láká hosty k vodním radovánkám nebo relaxaci a oddychu.
Penzion Šalupa
Penzion Šalupa leží na levém břehu 80 metrů od Lipenské vodní nádrže. Průměrná nadmořská výška je 726 metrů nad mořem. GPS 48°45' 12.73''N, 14°2.9.''E. Jsme rodinný penzion s 20 lůžky s celoročním provozem. V objektu jsou dvě restaurace cca pro 40 lidí nabízející možnost celodenního stravování přímo v objektu.
Autocamp Karlovy Dvory II
Autokemp KARLOVY DVORY II se nachází asi 2 km od Horní Plané, v těsné blízkosti Lipenského jezera. Při rozloze 20 000 m2 pojme 70 až 120 stanů / karavanů. Kemp má travnatý povrch se slunnými i stinnými místy. Kemp je vybaven novým sociálním zařízením - splachovací WC, umyvadla s teplou vodou, automatické sprchy. Možnost praní prádla v pračce. Pitná voda z vlastní studny - voda bez chemických příměsí. Elektrické přípojky pro karavany v celém areálu kempu.
Penzion Na jezeře
Příjemný, klidný pension, situovaný v malebném koutu jihočeské rekreační oblasti Lipenské přehrady. Svojí lůžkovou kapacitou dotváří hotelový a sportovní komplex Hotelu na Jezeře. Celkem 4 pokoje s přistýlkami - apartmány jsou vybavené kompletní kuchyňskou linkou, ledničkou a elektrickým sporákem, televizí SAT, telefonem a jsou určeny k celoročnímu provozu.
Chata Posudov
Chata se nachází na břehu Lipenského jezera, oblast Lojzovy paseky-Posudov v chráněné krajinné oblasti Šumava, 4 km od obce Frymburk a 8 km od Černé v Pošumaví. Pronájem celoročně, rekreační chata 3 + 1, nejvíce 6 osob.
Chata U jezera
Polovina dvojchaty s vlastním pozemkem a vchodem přímo na břehu přehrady vám nabízí: kuchyň, obytnou místnost, koupelnu s WC, sklep a 3 ložnice /3+2+2 lůžka+přistýlka/. Možnost venkovního grilování, rybaření, koupání v jezeře a cykloturistika. Loď i kola k dispozici v ceně ubytování. Restaurace a převoz 300m. Wellness hotel Frymburk s aguaparkem 15km, Ski areál Lipno a bobová dráha 17km. Na druhém břehu zřícenina hradu Vítkův Hrádek s rozhlednou, přechod do Rakouska pro pěší a cyklisty cca 3km, navazuje na trasu kolem Schwarzenberského kanálu. Kočku, psa i tchýni můžete vzít s sebou.